|
|
|
|
|
Na této stránce naleznete informace a rady jak zdravě žít.
Dočtete se o čem jsou
pitný režim,
zdravá výživa,
zdravý
spánek a
krevní skupiny.
V této hektické době, se nám ne vždy daří tyto zásady
dodržovat, ale měli bychom
se o to alespoň pokusit. V našem studiu se budeme snažit i my
dopomoci k Vaší osobní pohodě a zdravému životnímu stylu.
Pitný režim je nedílnou součástí každého našeho dne. Spousta z nás však má v jeho znalosti a dodržování mezery. V tomto článku naleznete souhrn nejdůležitějších poznatků o pitném režimu Pitný režim - co to je? Pitný režim je správné doplňování tekutin, nezbytné pro lidský organismus. Je to hlavní způsob, jak vyrovnat ztráty tekutin a minerálů v těle. Dostatek tekutin totiž zajišťuje správnou látkovou výměnu i chod fyzických a psychických funkcí v těle. (Se ztrátou vody, která tvoří až 70% lidského těla, přichází náš organismus i o mnoho důležitých minerálů a jiných látek. Ty se musíme snažit znovu načerpat správným a dostatečný příjem tekutin). ● pít pravidelně ● pít v menších dávkách ● napít se dříve, než pocítíme žízeň Co je dobré pít? Pitný režim by měl mít základ v nekalorických nápojích. Nejvhodnějšími zdroji tekutin pro zdravý pitný režim jsou tedy kojenecké, stolní, či slabě mineralizované vody s vyváženým obsahem minerálů. Stejně vhodný je například i bylinkový a zelený čaj. Kolik tekutin bychom měli denně vypít? Optimální množství nápojů, které by měl člověk denně vypít, neexistuje. Potřeba doplňování tekutin je velmi individuální. Zpravidla je však doporučováno orientační množství 2-3 litry nápojů denně. Potřebné množství tekutin ovlivňuje mnoho faktorů jako hmotnost, věk, aktivita atd. Obecně však platí, že při zvýšené fyzické, ale i psychické námaze je nutné příjem tekutin zvýšit. Naopak lidé, jejichž převážnou část jídelníčku tvoří ovoce, zelenina a mléčné výrobky, mohou mít příjem tekutin formou nápojů o něco nižší.Nedostatek tekutin v těle může signalizovat i barva moči. Čím je moč tmavší, tím je tělo dehydratovanější. Kterým nápojům se vyhýbat? Některé nápoje jsou pro pitný režim nevhodné. Jde především o nápoje s vysokým obsahem cukru a umělých sladidel, které spíše zvětšují pocit žizně a působí nepříznivě i na zubní sklovinu. Nedoporučuje se tedy konzumovat velké množství ochucených limonád, minerálek, kolových nápojů a energetických drinků. Káva a alkoholické nápoje nejsou součástí pitného režimu, proto by měla být jejich konzumace omezená. Kávu je také dobré pít se sklenicí vody, aby byla alespoň minimálně zachována rovnováha odvodu a příjmu tekutin. Komu nejvíce hrozí nedostatek tekutin Nejčastěji je pitný režim narušován kvůli nesoustředěnosti a zapomínání na dostatečný přísun tekutin. Především děti a senioři nepociťují takovou žízeň a nevěnují správnému doplňování tekutin dostatečnou pozornost. Také lidé, kteří jsou pracovně vytížení a během dne konzumují převážně kávu, zapomínají na dostatečný přísun nápojů a mohou být dehydratováni. ZDRAVÁ VÝŽIVAJíme, abychom žili, nikoliv naopak Vyvážená strava zahrnuje velké množství různorodých potravin, jejichž kombinací vznikají vyvážená a chutná jídla: snídaně, oběd a večeře a v závislosti na věku, potřebách a fyzické aktivitě také dopolední, případně odpolední svačina. Podle soudobých lékařských studií trpí polovina našich obyvatel nadváhou a bohužel už i 1/3 dětí.Podepsal se na tom náš životní styl. Kam potřebujeme, tam jezdíme autem a jinými dopravními prostředky, tradiční kuchyně byla nahrazena rychlým občerstvením, v práci (a často i doma) stres, a pokud večer přijdeme unaveni domů, hladoví slupneme zase něco „nezdravého“ a usedneme k televizi. Není divu, že organismus takovému tempu stačí pouze určitý čas. Pak ochranné mechanismy selžou a objeví se např. vysoký krevní tlak, nespavost, žaludeční potíže aj. Pokud máme nějaké to kilo navíc, příznaky se nesčítají, ale násobí - rizika obezity. Zdravá strava by měla obsahovat: Ve zdravé stravě je vyvážené zastoupení tří hlavních složek: sacharidů, tuků a bílkovin, přičemž více než polovina energetického příjmu by měla být hrazena sacharidy, méně než jedna třetina tuky a kolem 15 % bílkovinami. Co to jsou sacharidy?
Sacharidy jsou obsaženy v ovoci, v zelenině bohaté na škroby
(brambory), obilných produktech jako chléb a sušenky. Sacharidy
dodávají tělu potřebnou energii, zejména při fyzické námaze. Při
trávení sacharidů vzniká cukr zvaný glukóza, který je nezbytný pro
fungování mozku a svalů. Složené sacharidy jsou obsaženy v základních potravinách, které jsou poslední léta stále méně konzumovány - v obilovinách a obilných výrobcích, luštěninách a potravinách bohatých na škrob. Co to jsou bílkoviny? Bílkoviny jsou obsaženy především v mase, rybách, vejcích, mléčných produktech, luštěninách a cereáliích. Naše tělo je používá při stavbě kostí, svalů, krve, k přenosu informací a k ochraně těla před nemocemi. Bílkoviny také umožňují průběh chemických reakcí v našem těle.
Tuky se nacházejí zejména v oleji, másle, smetaně a tučném mase. Určité množství tuků musí být obsaženo v naší stravě, neboť jsou zásobárnou energie a umožňují vstřebávání některých vitamínů. Přílišná konzumace tuků však může způsobit některá onemocnění, zejména kardiovaskulárního systému. Nezapomeňme na vodu. Hydratuje náš organismus a napomáhá trávení. Měli bychom vypít nejméně 1,5 l vody za den. Proč jíst zdravě? Zdravá strava pomáhá v lepší kontrole cukru v krvi. Zdravé stravování by mělo být uspokojující, mělo by tělu poskytnout dostatek energie k vykonávání každodenních aktivit a přitom by nemělo vést k výkyvům tělesné hmotnosti. ZDRAVÝ SPÁNEKZdravý spánek znamená kvalitní spánek, který přispívá k pocitu svěžesti a pohody následující den. Spánková hygiena Spánková hygiena je přehled obecných doporučení jedincům, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem (usínáním, opakovaným probouzením a časným buzením). Zde je několik rad, jak zdravě spát:
Zdravý spánek znamená kvalitní spánek, který přispívá k pocitu svěžesti a pohody následující den. Nespavost:Za nespavost považujeme stav, kdy je spánek nekvalitní a nepřináší pocit osvěžení. O nespavosti mluvíme tehdy, pokud se potíže (příznaky), popsané dále, objevují minimálně 3x týdně v trvání alespoň jednoho měsíce. Příznaky:Hlavními příznaky nespavosti jsou neschopnost usnout, četné probouzení se v noci a brzké vstávání. Přes den se u nemocných v různé míře objevuje únava, ospalost, podrážděnost, snížená schopnost soustředění a rozhodování. Krevní skupina je jedním z medicínsky definovatelných znaků, které nás velmi přesně identifikují. Stejně jako rasa nebo náš geografický původ je krevní skupina charakteristikou, kterou bychom měli zohledňovat jako vodítko pro způsob stravování a životního stylu. Jak spolu náš jídelníček a krev souvisejí? Krev je život. Je v ní ukryto tajemství zrození i smrti člověka. Je dávným kultovním symbolem. Byla a je obětována bohům. Je rovněž znamením nerozlučného pouta mezi lidmi. Klíčem k významu krevních skupin je samotná evoluce. Pokud pochopíme způsob života našich dávných předků, bude to pro nás klíčem k pochopení sebe sama. Skupina 0 (old, tj. starý) je nejstarší. A dlouhou dobu (desítky tisíc let) byla jedinou lidskou krevní skupinou na planetě. Naplno se rozvinula s objevením kromaňonských lidí. Byli to schopní lovci. Jednou z hlavních složek jejich potravy byla živočišná bílkovina. Lidé s krevní skupinou 0 se do dnešní doby vyznačují dobrým trávením potravy živočišného původu a některými specifickými potřebami s ohledem na životní styl. Skupina A (agrarian, tj. zemědělský). Po vysušení Saharských oblastí v Africe a oteplení zamrzlých oblastí Evropy a Asie, začala i migrační vlna lidí. Změna klimatu spolu s nutností naprosto odlišného životního stylu v jiných podnebných pásmech měla za následek i celkové přizpůsobení lidských kmenů. Vznikly rasy se světlejší kůží a vznikla i nová krevní skupina A Celkové změny v životním stylu lidí byly tak hluboké a dlouhodobé, že měly za následek i změnu v trávicích schopnostech. S rozvojem zemědělství se v životě lidí objevily nové potravinové zdroje. Lidé ztratili schopnost trávit stravu masožravců a jejich tělo se adaptovalo na příjem potravy převážně rostlinného původu. Skupina B (balance, tj. rovnováha) vznikla přibližně před 10000 – 15000 lety ve velehorských oblastech současného Pákistánu a Indie. Mohla tedy vzniknout rovněž jako reakce na změnu klimatu a životního stylu lidí. Plně se však etablovala u velkých lidských kmenů, které obývaly stepní oblasti. Životní styl těchto lidí byl založen na chovu domácích zvířat a to se rovněž zobrazilo na skladbě jejich jídelníčku založené na mléku, mléčných výrobcích a mase. Gen skupiny B je dodnes velmi rozšířený u populací Číny a jižní Asie. Směrem na západ její zastoupení klesá a v nejzápadnějších místech Evropy je více než řídké. Skupina AB je vzácná. Vyskytuje se asi u 5% populace. Vznikla až na sklonku 1. tisíciletí našeho letopočtu spojením genů barbarských nájezdníků a Evropanů. Lidé s touto krevní skupinou dostali do vínku některé mimořádné jevy. Mají nízký sklon k alergiím a jiným autoimunitním onemocněním. Nevýhodou je, že mají větší sklony k určitým druhům rakoviny. |
|
|||||||
|
Design by
Oli |
